V pondělí 5.září 2016 to bylo 9 let co zemřel Láďa Grygar. Byli jsme spolu 24 let a vzpomínka na něj zůstane vždy v srdci mém a našich dětí. Byla jsem na hřbitově zavzpomínat se synem Jirkou, dcerou Evou a jejím synem Bartolomějem. Devítiletý cyklus se uzavírá a začíná další … 

            Zcela náhodou dnes otevírám soubor, který mi v počítači zůstal po Láďovi a objevuji fotky z naší cesty do Tibetu.  Jedna z nich je focená 5.9.2006. Přesně rok před jeho smrtí. V Láďové tváři vidím radost a štěstí.

Láďa2

            Vždy šel svou vlastní cestou. Miloval lidi, zvířata a poznání. Byl laskavý, empatický a zodpovědný.  Každé z dětí má kousek z něho – Zuzka, Jirka i Eva.

Zuzka

syn

Eva a Kulíšek

A malý Bartoloměj má stejně modré a moudré oči jako jeho dědeček.

30.7.2016

Můžeš být na nás Láďo hrdý!

A moje poděkování patří muži, který stojí po mém boku a je vždy připraven a ochoten našim dětem pomoci. Díky, Jiří.

Milena a Jiri oslava 110

6.9.2016