„Když se na něco podívám seshora, už se toho nikdy nebudu bát“.

Uvedená věta pro mě byla výzvou vylézt na strom. Díky přátelům strom byl. Vedla k němu cestička, která se u stromu na chvíli ztratila.

Z dálky vypadal strom docela malý.

Z blízky se projevila jako majestátnost.

S pomocí přátel jsem vylezla na strom. Jen tak bosa. Všechno bylo najednou menší.

Díky přátelům a své odvaze jsem si splnila přání a spočinula v náručí stromu.

Děkuji stromu, děkuji přátelům. Díky Vám jsem prožila radost. Viděla jsem svět jinak. A vůbec jsem se nebála.

A za stromem pokračuje cesta, i ta moje.

Mili

25.8.2018