V pondělí dopoledne, před Kruhem sdílení, jsem jela na Labyrint do Bělé. Bylo krásné počasí a já se přesto necítila dobře. Cesta labyrintem mi sílu nedala. A tak jsem se ani nedivila, že jsem na Kruhu sdílení byla sama.

Nechtělo se mi hned odjet, a tak jsem se rozhodla, že budu sdílet sama se sebou. Sedla jsem si do křesla, zapálila svíčku, pustila hudbu a otevřela knihu, kterou jsem jen tak přibrala sebou. Otevřela se na stránce, kde bylo napsáno: „Každý vnitřní konflikt je boj uvnitř člověka proti sobě samému. Tento boj stojí životní sílu. Když svůj vnitřní boj skončíte, ucítíte opět lásku. Váš život potřebuje, abyste ho přijali“. S touto větou jsem strávila 20 minut. Pokusila jsem se uvidět, co způsobilo, že se necítím dobře. A pak jsem požádala o pomoc. Ulevilo se mi. Když jsem vstala a zhasla svíčku, ozvalo se zaklepání a vešel muž a větou: „Za chvíli tady začíná Mužský kruh“. Kdybych nestrávila chvíli sama se sebou, nepotkali by jsme se. Že by náhoda?

30.9.2014