Tomáš je bojovník. Poté, co si uvědomil, že „je opravdu těžké ji odpustit a je těžké odpustit sobě, že jsem si ji přitáhl do svého života, a tak dlouho ji věřil, a tak dlouho si vytvářel falešné iluze o druhé osobě. Ale je opravdu načase, odpustit sobě. A pak už ani nebude co odpouštět tomu druhému“, začal jeho proces uzdravování. Staré zranění nejde smazat, ale jde udělat něco pro to, aby tak nebolelo.

A Tomáš hledá cesty sebeléčení na mnoha úrovních. A proto mě nepřekvapilo, že přišel hledat radost. Na své cestě za radostí přestal hledat vně sebe. Vzpomínka na vnitřní pocit radosti z mládí se přenesla do místa v domě, kde bude hledat radost v poznání. Sám…. Zatím… A první krok už učinil – objednal si knihy, jejichž čtení mu dělá radost.

A co přijde – to se uvidí. Tomáš je otevřený… ke změnám, poznání, které povedou k harmonii, celistvosti… a lásce, která je jejich projevem.

29.11.2014